Nákup bot nepatří k mým oblíbeným. Jednak ceny prudce rostou a moje konto úpí a pak hlavně nevím, kam se obrátit. Nemám svůj oblíbený obchod nebo značku, jako to je u oblečení. Snad jen u sportovních bot bych věděla, kam sáhnout. U běžné vycházkové obuvi je to problém. Zatím jsem se vždy spálila. Hlavně u rádoby nejznámějšího českého výrobce. Který stejně vyrábí většinu bot nejspíše v Číně.

Minulý rok jsem si pořídila holinky na zahradu. Mezi námi je to obuv, kterou oblékám asi nejčastěji, hlavně od doby, co jsem na mateřské. Zatím jsem s ní nikdy neměla problém. Ale v těch z loňska se letos objevily trhliny. Do vody a mokrého počasí jsou nepoužitelné. Po roce. A stály skoro 500,-, což není na holinky zrovna málo. Účtenku už nemám, kdo by si ji schovával a tak jsem jen naštvaná, že jsem asi narazila na aušus. A počkám si na akci v Lidlu, kde si koupím nové za lepší cenu, když ty dražší stejně nevydržely. Holinky jako holinky.
To ale neplatí u všech bot. Přeci jen do nich obouváme naše nohy, které nás celý den a celý život nosí a měly by nám vydržet v dobrém stavu a sloužit. To bychom je měli trochurozmazlovat a dopřávat pohodlí a luxus. Jenže kde na to brát.

Málokdo si může dovolit kupovat každou sezonu nové boty za několik tisíc. Potřeba je více párů na více sezon a čekat dnes od bot, že vám vydrží třeba pět let, to je trochu naivní představa. Můj muž likviduje i dva páry za sezonu. Možná špatně chodí nebo nevím, čím to je, ale už odmítá utrácet za drahé značky. Nevydrží o nic víc, než ty levnější, někdy dokonce méně. Ale je v nich zase větší pohodlí, to se musí uznat. Koupit boty někde v Rodince za pár desítek korun, které jsou cítit plastem, potí se v nich nohy a máte z nich puchýře, to asi také není ta správná cesta. Ale která je ta správná, to netuším. Stále ji hledám.