Řasenky

I když historie líčení sahá mnohem dál, až do starověkého Egypta, kdy lidé věřili, že je namalované oči ochrání před zlými silami, spíše si vybavíme líčení v době renesance, kdy to ale bylo výsadou spíše urozených mužů a dam, tak určitě neznali řasenku, jak ji známe dnes.
nalíčené oko
Za vznik řasenky, tak jak ji známe dnes, můžeme vděčit firmě Maybelline a chemikovi T. L. Williamsovi, který první moderní řasenku navrhl ve stejném roce – 1913, barva se skládala z antracitového prášku a kosmetické vazelíny, prodávala se v kulatých nádobách, a nanášela se malými štětečky. Pojmenoval ji částečně podle své vlastní sestry Mabel a částečně také podle hlavního výrobního materiálu, což byla vazelína (vaseline), takže vznikla první řasenka Maybelline.

Až v roce 1957 byla na trh uvedena řasenka v tubičce, která se nanášela štětečkem „na tyčce“, no prostě „dnešní řasenka“, přinesla ji na trh odbornice na kosmetiku Helena Rubenstein.

Jakou a podle čeho si vlastně vybrat řasenku, když na trhu je jich celá řada? Za prvé se nedejte hned zmást reklamou v televizi nebo na „zaručeně nejlepší značku“, protože řasenky mají všechny téměř stejný obsah, liší se většinou jen barvou a kartáčkem. Výroba kartáčků k řasenkám však nevyjde tak draze, abyste za řasenku musela dát tisíc korun, ale pozor, zase ne tak levně, abyste se odbývala řasenkou za 30 korun, kompromis je někde uprostřed, a za další si nejdříve prozkoumejte své řasy, abyste věděly, jaký kartáček vybrat:
líčení na oči
–        středně dlouhé i husté řasy– ideální bude větší kartáček, který řasy lehce prodlouží, pro krátké se naopak nehodí, snadno by se obtiskl
–        velmi krátké a jemné řasy– pro takové se hodí hustý kartáček s krátkými štětinami
–        krátké řasy na spodním víčku, dlouhé na horním– perfektním řešením je zužující se kartáček, protože si můžete vybrat, kterou jeho část použijete
–        rovné řasy– před líčením je dobré použít kleštičky, a nejlépe je zatočíte zahnutým kartáčkem.

Řasenky
Ohodnoťte příspěvek
Summary